Hlášky, co se jen tak nezapomínají - 44. díl

2. června 2017 v 19:06 | van Filuta |  Kecy v kleci
Občas mi bylo naší učitelky deskriptivy celkem líto. Tak strašně moc se snažila nám dodat chuť na poslední dvouhodinovku plnou přemýšlení, měření a rýsovaní, ale vždycky ji někdo sundal. Jako ostatně i v tomto případě.
Zrovna svými obr pravítky rýsovala na tabuli další příklad, když si všimla velmi nadšených a zaujatých výrazů po třídě. "Toš děcka..." povzdechla si a věnovala nám povzbudivý úsměv. "Co nás nezabije, to nás posílí!" pronesla až s přehnaným nadšením.
Štrúdl zvedl hlavu od sešitu a věnoval jí naprosto nezaujatý pohled. "Nebo se nás to pokusí zabít znova," zpražil ji znuděně a sklonil se zase k sešitu, jako by nic.
Učitelka se jako vždy jen pousmála a než se otočila zpět k tabuli, ještě dodala: "Půjdeme do lyššího vevelu." Sotva to dořekla, zarazila se. "Co jsem to právě řekla?" zeptala se sama sebe nahlas. "To je, jako když řeknete kapírový papesníček špatně." Znovu se zarazila, protože jí došlo, že opět prohodila písmenka. "Já to zase řekla špatně! Pojďme radši řešit příklad!"
 

Óda na... 5.

1. června 2017 v 19:15 | van Filuta |  Co se mi událo...
Řekla bych, že přišel čas upřímnosti. A pořádné!
Tentokrát jsem si vzala na mušku naši drahou matikářku, kvůli které jsme si třídní chat přejmenovali na "Sdružení matematických nadšenců," protože to je velmi výstižné, když najednou úplně nahodou propadá skoro půlka třídy z matiky. Zvláštní náhoda, nemyslíte?
Musím uznat, že tentokrát jsem se ani nesnažila být příliš milá. Jak ona na nás, tak já na ni. Až se naučí učit a přestane být tak protivná, budu i já milá na ni. To se ale nestane ani ve snu, bohužel...
Takže rovnou varuji, že vás čeká skutečně peprná óda!
Pokud mé krásné ódy ještě neznáte, pak předešlý díl na naši češtinářku z druháku naleznete zde.

Kreslotary II.

1. června 2017 v 18:33 | van Filuta |  Kreativita - další má zaliba
Zase jsem se jednou rozhodla, že by bylo fajn vymyslet si něco pěkného jako avatar. A hlavně roztomilého!
 


Hlášky, co se jen tak nezapomínají - 43. díl - SPECIÁL

26. května 2017 v 20:56 | van Filuta |  Kecy v kleci
Tak si myslím, že dlouho nebyl speciál. Co říkáte? Dáme si jeden?
Jistě, že ano! Naší dnešní hvězdou na vzestupu se tedy stává třídní vtipálek House!
Pokud si tento díl čtou spolužáci, kteří by rádi vykopli House z vodáku, pak vám chci tímto vzkázat: Víte, jak strašná nuda ve třídě bude, když tento rok proletí?

Hned na zahřátí si dáme krapet stavařského humoru.
V architektuře jsme hned ze začátku roku řešili bytovou normu a podobné věcičky, co by správný stavař měl znát, aby mohl cokoliv navrhovat. Dost detailně jsme probírali dispozici domů - tedy rozmístění místností. Zrovna nám učitelka říkala, že na záchod se vždy musí přes chodbu, aby ho od obytných místností dělily alespoň dvoje dveře.
"A šlo by to, že by nebyly dvoje dveře, ale třeba desetimetrová chodba?" zeptal se hned House.
Učitelka na něj vytřeštila překvapeně oči. "To si tam dáte golfové hřiště nebo co?" nechápala a užuž chtěla jeho připomínku přejít, když ji ještě napadla milá odpověď. "U Housů se hraje asi hokej po baráku."

Hlášky, co se jen tak nezapomínají - 42. díl

18. května 2017 v 23:05 | van Filuta |  Kecy v kleci
Tááákže. Po krásách mého cestovatelského ražení bych řekla, že přišel čas, dát si zase jeden díl klasiky zvané Hlášky. Protože ty přeci všichni zbožňují!
Varování - Zataženo, místy černý humor!

Zlaté časy matematiky, druhý ročník.
Učitelka dusila na páře svou novou tabulovou oběť, ale ta už byla úplně vyšťavená. Tak ji poslala zpět do lavice.
Podívala se na zbytek třídy a zeptala se na stejnou otázku jako svého neúspěšného hlavního chodu. "Rychle, to musíte vědět o půlnoci!" vyhrkla otřepanou frázi. "Jinak po vás začnu házet hadru!" pokračovala ve výhružkách a podívala se na hadr na křídovou tabuli, který držela v ruce. Už svítil přímo duhově a látka ani nebyla poznat pod nánosem křídy.
Učitelce přímo ďábelsky blýsklo v očích. "Doufám, že už je pořádně nacuclá," podotkla s vítězoslavným úsměvem.

Filutin cestovatelský deníček - Belgie - 12. díl

16. května 2017 v 20:38 | van Filuta |  Výlety jedné Filuty
Cestou zpět do Česka nás čekaly ještě 2 důležité zastávky. První z nich byly lodní výtahy ve Strepy-Thieu, kde jsme měli to štěstí, že dokonce zrovna jela loď nahoru i dolů, takže jsme se mohli pokochat tímto veledílem. A přitom k tomu vedlo nedorozumění, že se měly spojit dvě řeky, jenže ve Strepy-Thieu, kde se měly setkat, zůstala hladina jedné o 40 metrů výš než druhá. Jak zhodnotila Duhofilka - lodní výtah je sice zajímavý, ale lepší řešení by byl stejně vodopád. Jak by pak ty lodě pluly, hm?

Další články


Kam dál