Hlášky, co se jen tak nezapomínají - 43. díl - SPECIÁL

Pátek v 20:56 | van Filuta |  Kecy v kleci
Tak si myslím, že dlouho nebyl speciál. Co říkáte? Dáme si jeden?
Jistě, že ano! Naší dnešní hvězdou na vzestupu se tedy stává třídní vtipálek House!
Pokud si tento díl čtou spolužáci, kteří by rádi vykopli House z vodáku, pak vám chci tímto vzkázat: Víte, jak strašná nuda ve třídě bude, když tento rok proletí?

Hned na zahřátí si dáme krapet stavařského humoru.
V architektuře jsme hned ze začátku roku řešili bytovou normu a podobné věcičky, co by správný stavař měl znát, aby mohl cokoliv navrhovat. Dost detailně jsme probírali dispozici domů - tedy rozmístění místností. Zrovna nám učitelka říkala, že na záchod se vždy musí přes chodbu, aby ho od obytných místností dělily alespoň dvoje dveře.
"A šlo by to, že by nebyly dvoje dveře, ale třeba desetimetrová chodba?" zeptal se hned House.
Učitelka na něj vytřeštila překvapeně oči. "To si tam dáte golfové hřiště nebo co?" nechápala a užuž chtěla jeho připomínku přejít, když ji ještě napadla milá odpověď. "U Housů se hraje asi hokej po baráku."
 

Hlášky, co se jen tak nezapomínají - 42. díl

18. května 2017 v 23:05 | van Filuta |  Kecy v kleci
Tááákže. Po krásách mého cestovatelského ražení bych řekla, že přišel čas, dát si zase jeden díl klasiky zvané Hlášky. Protože ty přeci všichni zbožňují!
Varování - Zataženo, místy černý humor!

Zlaté časy matematiky, druhý ročník.
Učitelka dusila na páře svou novou tabulovou oběť, ale ta už byla úplně vyšťavená. Tak ji poslala zpět do lavice.
Podívala se na zbytek třídy a zeptala se na stejnou otázku jako svého neúspěšného hlavního chodu. "Rychle, to musíte vědět o půlnoci!" vyhrkla otřepanou frázi. "Jinak po vás začnu házet hadru!" pokračovala ve výhružkách a podívala se na hadr na křídovou tabuli, který držela v ruce. Už svítil přímo duhově a látka ani nebyla poznat pod nánosem křídy.
Učitelce přímo ďábelsky blýsklo v očích. "Doufám, že už je pořádně nacuclá," podotkla s vítězoslavným úsměvem.

Filutin cestovatelský deníček - Belgie - 12. díl

16. května 2017 v 20:38 | van Filuta |  Výlety jedné Filuty
Cestou zpět do Česka nás čekaly ještě 2 důležité zastávky. První z nich byly lodní výtahy ve Strepy-Thieu, kde jsme měli to štěstí, že dokonce zrovna jela loď nahoru i dolů, takže jsme se mohli pokochat tímto veledílem. A přitom k tomu vedlo nedorozumění, že se měly spojit dvě řeky, jenže ve Strepy-Thieu, kde se měly setkat, zůstala hladina jedné o 40 metrů výš než druhá. Jak zhodnotila Duhofilka - lodní výtah je sice zajímavý, ale lepší řešení by byl stejně vodopád. Jak by pak ty lodě pluly, hm?
 


Filutin cestovatelský deníček - Belgie - 11. díl

15. května 2017 v 22:24 | van Filuta |  Výlety jedné Filuty
Doma mě čekala slíbená speciální večeře, kvůli které mě pán domu ráno odchytil. Ptal se mě, jestli mám ráda ryby, konkrétně pak lososa. Byla jsem moc ráda, že je ráda mám. Protože to jídlo bylo neskutečné!
Nejdřív jsem dostala předkrm v podobě zapečených rolád plněných zeleninou, zapečeného těsta ve tvaru pytlíčků na zlaťáčky plněných zeleninou a omotaných mořskou řasou a k tomu malé špízy s kousky ryby a krevetkami namočené do omáčky. Mohla jsem si dát i sweet chilli omáčku, ale přišlo mi, že moc přerazila chuť, a tak jsem si ji dala jen párkrát.
Potom jsem dostala i hlavní jídlo - losos na másle s kaší z brokolice (kterou když pán domu připravoval, tak se smál, že má opravdovou hromadu brokolice) a sýrovou omáčkou s krevetkami. Božeee! To bylo tak strašně dobré!

Filutin cestovatelský deníček - Belgie - 10. díl

14. května 2017 v 23:55 | van Filuta |  Výlety jedné Filuty
Čekal nás poslední den, který strávíme v Belgii celý. Začal vcelku příjemně, navštívili jsme pivovar Rodenbach, o kterém nám učitelé říkali, že je jiný než normální pivovary. Až tam jsem pochopila proč. Sice šlo o pivo, ale i při videu, kde pán ochutnával, to vypadalo spíš jako ochutnávka vína. Pivo bylo ve vinné skleničce a pán si k němu i přičichával, než se napil.
Součástí prohlídky pivovaru byla také ochutnávka. Při vstupu do místnosti s hromadou kruhových stolů a židlí každý dostal skleničku s pivem. Říkala jsem si, že když už je to zdarma, zkusím ho. Zcela nečekaně mi nechutnalo. Ne proto, že mi nechutná alkohol, ale protože chutnalo jak pivo slité s vínem dohromady. Ale i tak nás učitel musel zdokumentovat jako největší alkoholiky.

Filutin cestovatelský deníček - Belgie - 9. díl

13. května 2017 v 21:14 | van Filuta |  Výlety jedné Filuty
Zase další ráno jsme čekali jen malá skupinka před školou, protože jsme jezdili mnohem dřív než ostatní. Neřeknu, když někteří museli na autobus, ale ten můj pošuk prostě jen chtěl dělat společnost svému nejlepšímu příteli, i když ten se na rozdíl od něj bavil i s jinými lidmi.
Už ráno jsem si říkala, že dnes nás příliš zajímavý den nečeká. Vyráželi jsme totiž do muzea 1. světové války a poté na hřbitov. Upřímně, muzeum mi splývá v jedno. Byl v něm hnusný vzduch a já jako správná kamarádka hned zareagovala, když se Duhofilce udělalo blbě. Zbytek prohlídky jsem napůl spala, protože průvodce valil nekonečné monology, které byly naprosto o ničem.

Další články


Kam dál