Vídeňský výlet a Slováci

9. května 2013 v 20:11 | van Filuta |  Co se mi událo...
Van (já) a Mrs. Bieber (kámoška) vyráží do Vídně! :-D

Škola uspořádala výlet na trhy do Vídně a v rámci toho jsme šli i do muzea. A v onom muzeu jsme se rozdělili do dvojic... Ve společnosti Mrs. Bieber jsem se vydala prozkoumat muzeum. :-D
Procházely jsme muzeem docela pomalu, abychom si ho mohly pořádně prohlédnout (samozřejmě, že nám pak nevyšel čas :-D). Zastavily jsme se v jedné části, už nevím, kde přesně, a tam bylo tlačítko. Já si musela stoupnout tak výborně, že jsem to schytala... :-D Mrs. Bieber zmáčkla ono tlačítko a z něj vytriskla voda do vzduchu přímo... Do mojeho oka! :-D
Když mi trochu přestalo slzet oko a uklidnily jsme se z náhlého přívalu smíchu, vydaly jsme se dál muzeem. Pečlivě jsme zkoumaly všechny věci a zkoušely všemožná tlačítka, páčky a jiná udělátka.
Dorazily jsme do jedné prázdnější části. V místnosti stál hlouček lidí a poslouchal průvodce. My dvě si tiše vykládaly a už byly skoro u nich, když se jedna holka, asi v našem věku, otočila na nás. "Čo vy tu robíte?" zeptala se ze srandy.
Ani jedna jsme neodpověděly, jak nás překvapila svým dotazem. Začala se smát a spustila na nás anglicky: "Do you speak english?"
"Yes," vzpamatovala se pohotově Mrs. Bieber.
Holka přikývla. "Do you speak...? Ako sa to povie...? Slovak?"
"Áno," odpověděla jsem pro změnu já a dala se do smíchu.
Holka se chytila za pusu. "Ups, tak to nám asi rozumely..."
Z muzea jsme potom zamířili na slíbené trhy. Přidaly jsme se ještě ke dvěma holkám ze třídy, co umí lépe anglicky, než my dvě a procházely jsme se po náměstí zaskádaném stánky. Když jsme zabloudily k okraji, přiběhly k nám dvě babizny, co měly růže. Každé vrazily jednu a chtěly sebrat pětieurovku, co měla jedna z nás v ruce. Stěží jsme jim vnutily růže zpátky a utekly zase do středu tržiště. :-D
A ještě před těmito bezva příhodami ve Vídni, jsem měli veselo v autobuse. Seděla jsem vedle Mrs. Bieber - ona u okna, já v uličce. Na cestu jsem si vzala balíček Skittles a tak jsme se do něj pustily. Když v balíčku zbýval poslední bonbon, stopla jsem Mrs. Bieber, ať si ho nebere. S rošťáckým mrknutím jsem poslala balíček holkám za nama, ať ho pošlou dál, schválně kdo si Skittles vezme... :-D Čekaly jsme delší dobu, kdy se nic neozývalo. Pak se ale zezadu ozval nějaký kluk s vítězoslavným výkřikem: "Jé! Skittles!" Zachichotaly jsme se a chtěly se otočit, kdo to huláká, když vzápětí dodal smutnou novinku: "Tam nic není," zabručel smutně. :-D
Další část cesty jsme se bavily různě. Jenže naráz přišel jeden z proslulých rakouských tunelů... "To bude zase cesta," řekla jsem naoko znuděně.
Mrs. Bieber se mě zeptala: "Tunely? Co je s nima?"
"Zaléhá mi v uších."
Zasmála se.
"A tak nic nevidím," dodala jsem zvesela. "Se těš, v Rakousku je tunelů spousta."
"Jupííí!" zajuchala Mrs. Bieber v odpověď.
Netrvalo dlouho a její radost nabrala náhlého spádu, když jsme vjeli do dalšího tunelu. "Au! Moje uši!" :-D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.