Vídeňský výlet a Slováci

9. května 2013 v 20:11 | van Filuta |  Co se mi událo...
Van (já) a Mrs. Bieber (kámoška) vyráží do Vídně!

Škola uspořádala výlet na trhy do Vídně a v rámci toho jsme šli i do muzea. A v onom muzeu jsme se rozdělili do dvojic... Ve společnosti Mrs. Bieber jsem se vydala prozkoumat muzeum.
Procházely jsme muzeem docela pomalu, abychom si ho mohly pořádně prohlédnout (samozřejmě, že nám pak nevyšel čas). Zastavily jsme se v jedné části, už nevím, kde přesně, a tam bylo tlačítko. Já si musela stoupnout tak výborně, že jsem to schytala... Mrs. Bieber zmáčkla ono tlačítko a z něj vytriskla voda do vzduchu přímo... Do mého oka!
Když mi trochu přestalo slzet oko a uklidnily jsme se z náhlého přívalu smíchu, vydaly jsme se dál muzeem. Pečlivě jsme zkoumaly všechny věci a zkoušely všemožná tlačítka, páčky a jiná udělátka.
Dorazily jsme do jedné prázdnější části. V místnosti stál hlouček lidí a poslouchal průvodce. My dvě si tiše vykládaly a už byly skoro u nich, když se jedna holka, asi v našem věku, otočila na nás. "Čo vy tu robíte?" zeptala se ze srandy.
Ani jedna jsme neodpověděly, jak nás překvapila svým dotazem. Začala se smát a spustila na nás anglicky: "Do you speak english?"
"Yes," vzpamatovala se pohotově Mrs. Bieber.
Holka přikývla. "Do you speak...? Ako sa to povie...? Slovak?"
"Áno," odpověděla jsem pro změnu já a dala se do smíchu.
Holka se chytila za pusu. "Ups, tak to nám asi rozumely..."
Z muzea jsme potom zamířili na slíbené trhy. Přidaly jsme se ještě ke dvěma holkám ze třídy, co umí lépe anglicky, než my dvě a procházely jsme se po náměstí zaskádaném stánky. Když jsme zabloudily k okraji, přiběhly k nám dvě babizny, co měly růže. Každé vrazily jednu a chtěly sebrat pětieurovku, co měla jedna z nás v ruce. Stěží jsme jim vnutily růže zpátky a utekly zase do středu tržiště.
A ještě před těmito bezva příhodami ve Vídni, jsem měli veselo v autobuse. Seděla jsem vedle Mrs. Bieber - ona u okna, já v uličce. Na cestu jsem si vzala balíček Skittles a tak jsme se do něj pustily. Když v balíčku zbýval poslední bonbon, stopla jsem Mrs. Bieber, ať si ho nebere. S rošťáckým mrknutím jsem poslala balíček holkám za nama, ať ho pošlou dál, schválně kdo si Skittles vezme... Čekaly jsme delší dobu, kdy se nic neozývalo. Pak se ale zezadu ozval nějaký kluk s vítězoslavným výkřikem: "Jé! Skittles!" Zachichotaly jsme se a chtěly se otočit, kdo to huláká, když vzápětí dodal smutnou novinku: "Tam nic není," zabručel smutně. :-D
Další část cesty jsme se bavily různě. Jenže naráz přišel jeden z proslulých rakouských tunelů... "To bude zase cesta," řekla jsem naoko znuděně.
Mrs. Bieber se mě zeptala: "Tunely? Co je s nima?"
"Zaléhá mi v uších."
Zasmála se.
"A tak nic nevidím," dodala jsem zvesela. "Se těš, v Rakousku je tunelů spousta."
"Jupííí!" zajuchala Mrs. Bieber v odpověď.
Netrvalo dlouho a její radost nabrala náhlého spádu, když jsme vjeli do dalšího tunelu. "Au! Moje uši!"

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.