13. část - Tajemný šéf

16. července 2013 v 16:30 | van Filuta |  Příběh rodiny Athos
Na náměstí Anger se začíná tvořit hlouček několika lidí. Mezi nimi stojí muž - ani malý, ani velký, maličko podsaditý s tmavou pletí. Ostřížím zrakem si prohlíží ostatní okolo. Rozeznává mezi nimi pár známých tváří, jako menší zrzavou ženu, tvářící se nelítostně, nebo svého dlouho známého přítele a pomocníka s rysy Seveřana.
Všichni čekají. Čekají, až přijde ten, pro koho nyní pracují. Ten, kterého pořádně neznají.
Muž se znovu rozhlédne po přítomných. Všimne si jednoho člověka, kterého tu ještě nikdy neviděl. Hnědooký muž se světlými vlasy, vysoký, hubený, tvářící se... Strhaně? Provinile? Rozumně? Možná všechno dohromady...
"Yakov," ozve se zleva a to ho přinutí zvednout hlavu od hnědookého muže. "Máte, co jsem chtěl?" zeptá se tajemná postava nezvykle hlubokým hrdelním hlasem.

Yakov si prohlédne postavu. Jeho současný zaměstnavatel si dává pořádný pozor. Nikomu z jeho najatých agentů se neukazuje, nikdy nemluvý stejným hlasem. A tohle je poprvé, co svolal snad všechny své pracovníky dohromady. Zatím se jen párkrát stalo, že by se setkal s vícero z nich, ale teď... Proč ta změna? Stalo se snad něco?
Yakov vytáhne ze svého nového oblečení předmět, připomínající disketu, ale v mnohem menším podání. "Zde, pane," odpoví se svým tvrdým ruským přízvukem. Podá předmět, který použil při své poslední misi ve firemní budově, jeho šéfovi.
Tajemný člověk rychle chňapne po svojí odměně a, i když mu není vidět do tváře, ukáže se úsměv nepřirozeně bílých zubů, které vypadají spíš jako tesáky, než zuby. "Výborně, výborně," pochváluje si.
Ukáže na toho muže, který se Yakovovi nezdá. "Tvým dalším úkolem, agente, je dostat tohoto muže bezpečně do Věznice 1-3-1. On už si pak poradí sám." Yakov si všimne, že jeho šéf použil jednu ze zkratek, ny kterých se dohodli. Zatím vždy říkal vše přesně, tohle je poprvé, co některý z mnoha tajných názvů použil.
"Pomáhat ti budou agenti Scylla" - pohodí rukou k malé rusovlásce - "a Romeo" - ukáže na Yakovova dlouholetého spolupracovníka. Všichni okolo, až na Yakova, Scyllu, Romea a toho neznámého muže, se dají sborově do smíchu. Na tuhle reakci si Romeo už zvyknul. Jeho jménu se vždycky ostatní agenti smějí.
"Nyní běžte," zakončí to tajemný šéf.
"Jistě, pane, jak si přejete," odpoví lhostejně Yakov a otočí se. Ukáže svým pomocníkům, ať jdu napřed a sám počká na neznámého muže. Jakmile se k němu připojí, neodolá otázce: "Kdo jste?"
Muž má svěšená ramena a hledí do země. Smutně vzdychne. "Tomu byste nevěřil," odpoví unaveným hlasem, prozrazujícím, že toho už mnoho zažil a není na to zrovna pyšný.
Yakov máchne přezíravě rukou. "Já toho, jakožto najímaný agent, zažil už spoustu, pane, to byste se divil. Často vidím věci, co jsou podivné a někteří lidi by nevěřili, že jsou skutečné." Pak se na muže podíval znovu a všimnul si, že má za uchem vytetovaného hada, který k němu jaksi neseděl.
"Nemluvme o mě, prosím. Nerad přemýšlím o své minulosti. Je v ní příliš bolestných vzpomínek..." zahučel sotva slyšitelně neznámý muž.
"Dobrá tedy, dovolte mi ještě jednu otázku," odpověděl Yakov s jedním obočím zdviženým. "Proč máte za uchem vytetovaného toho hada?"
Muž se bezděčně dotkl svého tetování. "Památka na..." odmlčel se, jako by nevěděl, co říct. "Mého syna," dodal po chvíli značně nejistě. "Leonadra," zahučel muž spíš pro sebe.
Vzhlédl k obloze se smutným výrazem. "Do čeho jsem se to zase pustil, Leo?" zeptal se smutně.

Pokračování příště
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.