Zážitky z cest v mém podání!

30. července 2013 v 13:58 | van Filuta |  Co se mi událo...
No, na cestách jsem byla už mnohokrát, takže se pokusím udělat tak nějak... TOP 5 nejlepších zážitků z cest. :-D


1) Dovolená v Itálii - 2011
Výjimečně jsme byli na dovolené a měli jen polopenzi. Večeře vždy probíhala tím stylem, že jsme dostali menu a z něj si měli vybrat. Menu tvořilo pět jídel uvedených v italštině, němčině a angličtině. A jak jsme zjistili, Italové nejsou příliš schopní překládat názvy jídel do angličtiny...
Proto se jim jaksi podařilo z obloženého talíře udělat studené střihy. Jak mám pak vědět, že mi přinesou talíř obložený sýrem, šunkou, rukolou a olivami? Já jsem docela vybíravý člověk, ale když můžu, ráda zkusím něco nového, jenomže olivy vážně moc nemusím... Takže jídlo jsem si vyměnila se sestrou za těstoviny se smetanovou omáčkou. A tím se dostávám o den později, když jsme opět přišli na večeři...
Opět jsme louskali nemožné menu, které překládal nějaký mentál... Jenomže ten den se Italové rozhodli, že nám uvaří samé těstoviny, které rodičům už začínaly lézt krkem. "Všude samá pasta, pasta, pasta! Už ať jdou s pastou do háje!" zhodnotil nakonec tatínek kuchyni.

2) Dovolená v Tunisu - 2007
Ten rok jsme byli v Tunisu už podruhé. Po předešlém propadáckém hotelu, jsme zkusili jiný s jinou cestovkou, protože náš oblíbený Fischer měl zrovna nějaké problémy. V hotelu bylo krásně, všelijaká zábava - od střílení z luku po večerní představení v angličtině, polštině a češtině; super bazén, moře trošku dál.
Jeden den, jako už většinu dnů na této dovolené, jsme trávili zrovna u bazénu. Taťka se sestrou odpočíval na lehátku ve stínku, zatímco já s mamkou byla v bazénu se ochladit. A protože tatínek zrovna usnul, sestra zůstala v podstatě sama...
Brzy si to za ní zamířil jeden z animátorů (takový zakrslý černoch - co nedoháněl výškou, to doháněl egem) s propagačními materiály. (Sestra měla štěstí, že se jí to podařilo natočit...)
Animátor šel k ní a přeskakoval přes lehátka ležící mu v cestě. Byl už jen kousek od sestry, když najednou...
PRÁSK!
Rozplácl se na zemi, jak široký, tak dlouhý. Letáčky, CD, DVD a všechno ostatní se mu rozsypalo na zem a on jen překvapeně mrkal. Věci si pak musel posbírat, zatímco se sestra hurónsky smála, že jsme ji slyšely i já s mamkou kus od ní. Jako cenu útěchy si od něj sestra koupila jedno propagační CD.

3) Cesta z Rusavy zpět domů - 2012
Vraceli jsme se domů z pěkného výletu na Rusavu, který nám spestřila náhoda, že jsme přijeli zrovna v době, kdy se jela Rusavská padesátka. Po výletě jsme byli znavení, a tak jsme se vydali domů dřív než rodiče, kteří byli v době našeho výletu na oslavě jejich známého.
Jeli jsme zpátky, v kufru slyšeli funět udýchané psy, poslouchali písničky a bavili se. Venku se míhala okolní krajina a častokrát jsme projeli okolo nějakého pole, nejčastěji kukuřičného, což starší z mých sester (obě sestry jsou starší než já...) přivedlo k nápadu, proč si nenatrhat kukuřici s sebou?
U příštího kukuřičného pole tedy známý zpomalil. Štěstí nám přálo a asi v půlce pole byla vyježděná polňačka. Zastavili jsme a sestry vyběhly ven do kukuřičného pole, zatímco my zbylí v autě jsme hlídali, jestli se někdo neblíží. Sestry se rychle vrátili do auta a my si domů dovezli večeři v podobě čerstvé kukuřice.

4) Návštěva babičky! - 2009
Jedna z krásných letních neděl, kdy obvykle jezdíme k babičce, nás vytáhla ven pěšky. Vyrazily jsme (já a sestry) k babičce s náskokem, protože jsme se rozhodly pro pěší tůru. K babičce to není příliš daleko, takže rychlejší chůzí k ní dojdeme klidně za 20 minut.
Když už se začínalo šeřit, rozloučily jsme se s babičkou a vydaly se na zpáteční cestu.
Po cestě nás čeká jedna silnice, která se rozpadá a nikdo to nechce řešit. Na křižovatce normální cesty a téhle poničené stojí rozcestník. Tedy spíš stál, protože je už dávno fuč a cedule se přesunuly na sloup pouličního osvětlení.
Tehdy na rozcestníku byly dvě cedule a jedna ležela na zemi v trávě, urvaná z kovové tyče. Ležela tam tak už delší dobu a nikdo se ji neopovažoval přidělat zpátky. A moji mladší sestru napadl úžasný nápad... Proč by si tu ceduli nevzala? Zvedla ceduli, zatímco já se starší sestrou jsme si vyměnily nechápavé pohledy.
Pokračovaly jsme v cestě dál, až jsme se dostaly na točnu autobusu. Tam okolo nás projelo neznámé autu a zatroubilo. Sestry se na sebe podívaly s nechápavým výrazem.
"Troubí na všechny, co potká s cedulí," podotkla jsem nenápadně.
Sestry se obě hlasitě rozesmály a já se k nim přidala. "To se asi často nestává," odpověděla mi mladší sestra.
Nejsem si jistá, ale tu ceduli nejspíš pořád ještě někde máme schovanou...

5) Lyžovačka na Machůzkách - 2012
Známý nás pozval k sobě na chatu a na lyžování. Tatínka jsme pořád nemohli přemluvit, abychom jeli a tak trvalo celý rok, než se nám podařilo konečně uskutečnit výlet na Machůzky. Byl to prodloužený víkend - od čtvrtku do neděle.
Tatínek a přítel mladší sestry nemohli jet už ve čtvrtek, takže jsme já, mamka a mladší sestra vyrazily napřed. Známý si z nás dělal srandu, že se bude takového babince bát.
Cesta plynula příjemně. Krajina zářila sněhovou pokrývkou a vypadala krásně. Povídaly jsme si a poslouchaly písničky, co tatínek nahrál mamce na flashku do auta.
A právě jedna z písniček nás překvapila. Jako vždy mamka neměla nejmenší ponětí, co jí tatínek nahrál na flashku, protože si písničky sama nevybírala. Jely jsme a skončila docela normální písnička, když se z autorádia ozvalo "Na sněgu gorat!"
Všechny jsme se daly do smíchu. "To máme tématickou písničku," podotkla sestra a my se rozesmály ještě víc.
A později na svahu, když už dorazil taťka s přítelem mladší sestry, při večerním lyžování, si přítel mladší sestry vymyslel, že půjdeme jezdit po břichu. Samozřejmě, že jsem se k němu musela přidat!
Uprostřed sjezdovky je malé občerstvení, kde zrovna odpočívala mamka a sestra. Já, s jejím přítelem, jsem "vyběhla" (v lyžácích to bylo moc zajímavé) o něco víš na svah a nechala lyže u občerstvení. Když už se nám nechtělo šplhat výš, zastavili jsme, otočili se a vrhli se dolů po břichu.
Jsem samozřejmě lehčí, takže jsem se u konce musela odrážet, kdežto přítel sestry málem prásknul do lavičky u občerstvení. To ho však neodradilo a šel si klouzání zopakovat ještě několikrát, přičemž ho jednou taťka na lyžích schválně ochvístl sněhem.

Doufám, že jste se pobavili nad originálními příhodami z cestování a dovolených. Něco se jen tak nestane.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.