Jak nehorázně urážlivý pes...

21. srpna 2013 v 13:28 | van Filuta |  Co se mi událo...
Ach, ano... O Ťapině už jsem jednou psala... Jak vypila taťkovi kafe... Oproti téhle příhodě to byl ještě slabý odvar. Myslela jsem, že toho psa zabiju!

Není to příliš dávno, co jsme se se sestrou rozhodly v jednom parném dni pro procházku. Vzaly jsme psy, deku, pití a vyrazily směrem na jedno z mnoha polí v okolí.
Abych trošku popsala psy... Ťapina je středně velký, zrzavý voříšek. Její maminka je italský chrtík a tatínek (nejspíš) novoskoťák. Má neobvyklý hnědý čumák a jantarové oči.
Lexie je hodně malý vořech. Maminka je pinč a podle její postavy a chování, jsme usoudili, že tatínek má co dočinění s jezevčíkem. Lexie se pyšní zbarvením blue merle, i když bílou barvu má jen na dvou místech - dva fleky na břichu. Pravé oko má modré, kdežto levé oko je hnědé.
A pak tu máme Mioška. Mia je bezpapírová zlatá retrívřice, protože je příliš malého vzrůstu. Není tolik zlatá jako ostatní retrívři, patří mezi ty světlejší. Má klaunský nos a hnědé oči.
Ale teď už se vraťme zpět k příběhu...
Když jsme dorazily pod pastviny krav, které zrovna nebyly v dohlednu, a čekal nás krátký výšlap, abychom se dostaly k lesíku, pustily jsme psy navolno, protože tudy auta příliš často nejezdí.
Klidným tempem jsme vyšly nahoru a pokračovaly dál k lesíku, kde jsme si roztáhly deku, pěkně do stínku. Sedly jsme si na ni a kochaly se výhledem, zatímco psi čmuchali a pobíhali okolo nás.
Praštěná Ťapina ke mně přišla a snažila se dostat na deku. Odstrkovala jsem ji delší chvíli, když mě přešla trpělivost a pleskla jsem ji po zadku s tím, že moc dobře ví, že na deku nesmí jít. Jenomže to by nebyla Ťapina, aby se nám neurazila, že jsem ji pleskla...
Vtipným krokem, při kterém podivně poskakuje, hlavu má v rovině se hřbetem, ocas volně spuštěný, od nás poodešla asi čtyři metry a důležitě si sedla zády k nám. Se sestrou už nám bylo jasné, že se zase urazila, protože tímhle krokem chodí vždy, když je uražená. Vysmály jsme se jí a ona se zvedla a odešla úplně k okraji kopce, kde jsme ji ještě mohly vidět.
My se smály dál, když se Mia s Lexie začaly honit. Lexina se však moc přiblížila k sestřinému pití a vyvalila ho. Sestra ji pokárala a zvedla svoje pití, ve kterém už zbyla sotva polovina.
Ťapina zatím dál seděla na kraji kopce a sem tam se důležitě ohlédla.
Mia s Lexinou se začaly znovu honit, přičemž tentokrát Mia v běhu shodila sestřino pití. Sestře tím pádem nezůstalo nic. Naštvaně jim poděkovala.
Podívaly jsme se zase na Ťapinu a zjistily, že se zvedla a odešla dolů po stráni. Když se obyčejně urazí doma, odejde do boudy, ale když se takhle urazila na procházce, odešla prostě pryč.
Chvíli jsme počkaly, jestli se nevrátí. Když se nevracela, zvedla se sestra a šla ji hledat, zatímco já hlídala psiska. Vrátila se bezúspěšně.
Vyšla jsem tedy já, ale když jsem se vrátila, taky jsem neslavila úspěch.
Nechaly jsme tedy deku a věci v našem stínku a vyšly ji hledat společně s Miou a Lexie. Minimálně půl hodiny jsme praštěnou Ťapinu hledaly. Když jsme to vzdaly, vrátily jsme se pro věci, posbíraly je a vydaly se zpátky domů s tím, že snad Ťapina našla cestu zpátky.
Ušly jsme sotva k polní cestě mezi dvěma ohradami, když jsme se v její zatáčce všimly zrzavého zvířete. Ťapina si jen tak seděla uprostřed cesty a sledovala traktor, jak seká obilí...
Myslela jsem, že ji na místě zabiju.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.