Hlášky, co se jen tak nezapomínají - 1. díl

28. února 2014 v 20:37 | van Filuta |  Kecy v kleci
Tak zase jednou jsem přišla na něco, co by se dalo dát na blog. A tak jsem se rozhodla, že když se hlášek za těch 14 let už nasbíralo spousta, budu je sepisovat postupně, jak si na ně budu vzpomínat... Vždycky tak 3, 4, možná 5 hlášek. Však se ještě uvidí, pěknou zábavu!

To byla hodina chemie. Zrovna jsme brali novou jednotku - mol. Učitelka hned říkala, ať si to nepleteme s pojmem mol v přírodopise, že mezi molem a molem je zkrátka rozdíl.
Zrovna jsme zapsali, že mol má 6 . 10 ²³ částic a učitelka se rozhodla, že nás vyzkouší, jestli umíme dobře počítat. "Kolik by byly 2 moly?" zeptala se a Mrs. Bieber protočila očima. "Špatné znamení," odpověděla.
Učitelka ji neslyšela a pokračovala dál: "A kolik by bylo 10 molů?"
"Prožrané oblečení," odpověděla Mrs. Bieber s připitomělým úsměvem.
Málem jsem vyprskla smíchy a naše učitelka fyziky a chemie se na mě jen vražedně podívala, že si dovoluji narušovat její veledůležitý výklad.



To už je pěkně dlouho... Ten rok byl u nás na škole náš učitel zeměpisu nový a my zrovna brali Ameriku. Biker měl nerozhodnou známku, tak mu učitel řekl, že ho vyzkouší a pak se uvidí. Protože nevěděl, jak Bikerovi co nejvíc pomoct k lepší známce, zkusil mu dát naprosto jednoduchou otázku.
"Co za zvířata žije v amazonském pralese?"
"No... Tak hmyz třeba..." odpověděl Biker hned.
Učitele jeho odpověď překvapila. "Hmyz, dobře," uznal jeho odpověď. "Jaký například?" zeptal se v domnění, že Biker řekne něco, co žije snad všude.
"Tak například papušci," odpověděl Biker, čímž spustil hromový výbuch smíchu celé třídy. I učitel se pobaveně usmíval.

Není to tak dávno, co jsme brali současnou situaci světového průmyslu... Ano, zase zeměpis...
Učitele zajímalo, jestli přijdeme na to, která firma je nejvýznamější na trhu. A jelikož jsme se chvilku předtím bavili o potravinářském průmyslu, myslela jsem, že chce vědět nějakou potravinářskou firmu.
"Vodňanské kuře," řekla jsem, co mě jako první napadlo.
Mrs. Bieber se vedle mě jen potutelně usmívala.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.