Mmmm... Čivava...

26. září 2014 v 21:52 | van Filuta |  Co se mi událo...
Čau všichni! Takže původně jsem uvažovala o tom, že sem hodím další díl hlášek, ale po dnešní češtině jsem si říkala, že by nebylo špatné napsat sem i něco, co tak napůl patří do rubriky "Co se mi událo..." a napůl do "Mám nápady, proč něco nenapsat?", protože hlavní část tohoto zážitku je příběh, který jsme museli za deset minut napsat.
No nic, myslím, že je čas povědět, co se vlastně stalo.

V češtině zrovna dopodrobna probíráme vypravování. Už jsme dokončovali příběh o dvou obchodnících (to byl taky zážitek, ale bez začátku příběhu, který nemám, byste to nepochopili) a dnes nám v půlce hodiny učitelka řekla, že má pro nás další úkol. Za deset minut máme napsat příběh. Situace: Pes napadne člověka. Zvláštnost: Děj podejte ve dvou příbězích - z pohledu psa a z pohledu člověka.
"A paní učitelko, ten člověk napadne psa?" zeptal se Herňa.
Učitelka se tomu i s námi zasmála. "To jste špatně pochopil, takže znovu," začala vysvětlovat podruhé. To se opakovalo ještě jednou, než se Herňa rozhodl konečně úkol pochopit.
Všichni začali svorně psát, když se přihlásil Břízka. "Paní učitelko, může ten pes umřít?"
"Já osobně tedy nevím, co máte v plánu se svým příběhem, ale psa klidně můžete nechat pojít. Ne pojíst, pojít!"
Mezitím, co se ostatní smáli, já díky slovu pojíst dostala nápad.
A tak vzniknul tento příběh:



Člověk
Šel jsem na procházku. Den byl krásný a já měl výbornou náladu. Když tu najednou...
Z křovin okolo se ozvalo zašustění a hluboké hrdelní vrčení. Zastavil jsem a ztuhnul. Něco mě sleduje.
Křoví se pohnulo a ven vyskočil vrčící pes. Chtěl jsem se začít smát, protože čivavy se přece nikdo nebojí, ale ona se na mě vrhla. Vražedný pohled, odhodlané vrčení. Chce mě zabít. Jsem kořist.

Pes
Hlad, hlad, hlad. Mám hlad!
Skrývám se v křoví, když se ukáže jídlo. Jak asi chutná člověk?
Začnu vrčet, abych svou kořist varovala. Vrhnu se na ni a zuřivě trhám nohavice své oběti. Zardousím ho a konečně se najím!

Člověk
"Hloupá čivava," odfrknu si, když se mi podaří psa chytit tak, aby mi neublížil. Pak mi dojde, že ho docela chápu. Taky už mám docela hlad.
Jak asi chutná čivava...?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.