18. část - Vlasy světla

6. října 2014 v 17:11 | van Filuta |  Příběh rodiny Athos
Elis nevěřícně přejede rukou po svých vlasech. Vždycky věděla, že je hezká, ale co jí zmizel táta, snažila se skrývat. Nechtěla se k nikomu vázat, nechtěla mít žádné přátele, a tak se skrývala pod černou barvou, snažila se být odměřená a ke všem lhostejná. Všechny to postupně odstrašilo, až na jejího kamaráda Michaela, který ji znal odmala a nechtěl si nechat natlouct do hlavy, že Elis už nechce přátele.
Když se teď Elis prohlížela v zrcadle, došlo jí, že mu musí dát za pravdu a docela ho chápe. Ti, které od sebe tak pracně odehnala, jí neskutečně chyběli. Aniž by si to chtěla přiznat, byla najednou úplně sama. I když se Leo snažil ji přesvědčit, aby nebyla tak uzavřená, ani jemu už nebyla tak blízká. Zůstala sama.
"Sluší ti to," podotkl Leo s šibalským úsměvem.

"Hm," odfrkla si Elis. Zoufale si prohrábla vlasy a přemýšlela, jestli je ještě někdy bude moct nabarvit načerno, aby se znovu skryla pod nelítostnou masku samoty.
Ozvalo se ťukání na dveře. Leo jemně bouchnul Elis do paže, aby ji podpořil a vyšel z koupelny zjistit, kdo je přišel navštívit.
Elis vytáhla z kapsy jeden z otcových zápisníků. Celé roky jej měla u sebe a pečlivě studovala každé slovo, takže už si celkem pamatovala, co kde najde. Prolistovala se až ke straně 67 z 84 a znovu si přečetla ten zvláštní text, který jí až doteď nedával smysl.
Tehdy jsem ji uviděl znovu. Vlasy měla rudé jako oheň a mně se zdálo, že slabě září. Natáhla před sebe ruce s velkým zrcadlem, takže jsem hleděl na svůj vlastní odraz. Moje vlasy... Ony svítí!
Takže táta na tom byl podobně, pomyslela si Elis. Z nějakého důvodu jim oběma vlasy světlají a září.
"Héééj, Elis!" ozval se Leo, který náhle stál vedle ní a máchal rukama okolo sebe, jak se ji snažil donutit, aby se na něj podívala.
Jak dlouho už je mimo?
"Aaron přišel a, no, řekl bych, že by nám mohl říct, co s tvými vlasy," dodal, když si všimnul, že už ho vnímá. Přeměřoval si ji nedůvěřivým pohledem. Poznal, že s ní něco není v pořádku. Aby taky ne, její starší bratr ji přeci musí znát natolik, aby mu došlo, že se nezměnily jen její vlasy, ale taky něco jiného, kvůli čemu je úplně na větvi.
Elis raději nic neříkala a vyšla z koupelny dřív, než se Leo stačil na cokoliv zeptat. Za dveřmi stál plešatý hromotluk. Aaron. "Ahoj," pokusila se Elis nahodit odlehčený tón a usmát se, ale s jejím zděšením z návratu světlých vlasů jí její plány moc nevyšly.
"Myslel jsem si, že jsi taky blonďatá," zamručel Aaron.
"Máte snad něco proti?" odpověděla Elis chladně.
"Ne. Jenom bych nečekal, že už jsou tvé schopnosti v takovém stádiu."
Elis na něj zůstala nechápavě hledět. Leo zavřel dveře do koupelny, pomalu se otočil ke své sestře a opatrovníkovi a chvíli se díval z jednoho na druhého, než se zeptal: "Co tím myslíte?"
Aaron mu věnoval svůj chladný vlčí pohled. "To, že je čas začít s tréninkem. Už tak máte velké zpoždění."

Pokračování příště
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.