Hlášky, co se jen tak nezapomínají - 8. díl

5. února 2015 v 20:50 | van Filuta |  Kecy v kleci
Jelikož jsem Prezidentce Zlomené ruce už před dost dlouhou dobou slíbila, že napíšu další díl hlášek, jsou opět tady!

Nejspíš už docela zapomenutá hodina češtiny...
Učitelka si v klidu přednášela, zatímco Pokladník s Voňavkou jako vždy řešili něco velice důležitého. Učitelka na ně už chvíli vrhala vražedné pohledy, ale jak se zdálo, oba měli ignore mode ON.
"Poslední lavice zmlkne!" nevydržela už učitelka. "Sígři, raubíři, rebelové!"
Nato se ozval Sýkorka: "Šupáci."
Třída vybuchla smíchy, protože chvíli předtím jsme i s učitelkou řešili slovo 'šupáci'.


A protože pana učitele fyziky už určitě všichni zbožňujete, ani tentokrát vás nezklamu a musím aspoň jednu hlášku od něj přidat (a že už jich zase mám v zásobě spoustu - na nový speciál by s přehledem vystačily!).
K tabuli se na klasické vyvolání telefonu připloužil Heloš. Když jen stál s jednou rukou zvednutou vzhůru, aby to aspoň vypadalo, že ví, co má psát, ozval se pan učitel: "Kappa přece, to ani nevíte základní vzoreček?"
Heloš poslušně napsal řecké písmeno kappa, když se znovu ozval pan učitel s klasickým: "Pište ještě menším, první lavice to přečte!"
Heloš tedy kappu smazal a napsal ji znova, ale tak, že zabírala snad pětinu tabule. "To myslíte vážně? Vždyť to už je hebrejské písmeno alef! Smažte to!"

To přišel náš učitel odborného kreslení do půlky druhé hodiny naší dvouhodinovky, aby dokontroloval výkresy. Už kvůli jeho spokojenému výrazu bylo jasné, že přes přestávku se muselo stát něco super, co mu zlepšilo náladu. Ovšem, vůbec bych nečekala, že se mi stane zrovna tohle, když za ním přijdu. Zvlášť od něj...
Když řekl má jméno, poslušně jsem se zvedla a přišla za ním i s výkresy. Obvykle dodá aspoň něco ohledně mých výkresů, protože jsem poslední holka v abecedním seznamu. Stejně tak to schytává Milka, protože v naší skupině je nejen první holka, ale celkově je hned na začátku seznamu.
Tentokrát neměl žádnou poznámku, ale když jsem si chtěla vzít výkresy, uhnul rukou, aby mi naznačil, že si je ještě nemám brát. Lekla jsem se, že si svůj názor rozmyslel, jedničky si nezapíše a výkresy roztrhá, jak nám pořád slibuje, když mu doneseme hodně špatné dílo.
"Ty vlasy tak máte schválně?" zeptal se mě. (Od půlky září mám azurové proužky ve vlasech)
"Ne," odpověděla jsem, než mi došlo, na co se ptal. "Vlastně se mi to tak líbí," dodala jsem rychle.
"Aha, já myslel, že třeba chodíte do skautu a tam máte přezdívku Lesní žínka..."

Pro krásné zakončení dodám i hlášku od Prezidentky Zlomené ruky, aby mě neskalpovala, že jsem se o ní ani pořádně nezmínila!
Jak každé středeční ráno jsem byla ve škole dřív, než je třeba, protože když chodím až na 9, nevychází mi moc dobře autobusy. Vyšla jsem v klidu po schodech k dívčím šatnám a přisedla si k Prezidentce Zlomené ruce, která seděla hned u schodů.
Chvíli jsme si povídaly, když jsme nějak začaly řešit češtinu a já řeklaněco o tom, že to je jak s Karlem IV. (kdo nechápe, souvisí to s jeho autobiografií Vita Caroli).
Prezidentka Zlomená ruka se toho hned chytila. "My, Prezidentka Zlomená ruka, budeme jako Karel IV.," prohlásila veledůležitě.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Booksholic Booksholic | Web | 12. února 2015 v 15:38 | Reagovat

Závidím ti vtipné situace ve třídě, u nás se moc nevyskytují :)

2 van Filuta van Filuta | E-mail | Web | 12. února 2015 v 15:56 | Reagovat

[1]: Až teď na střední jsem narazila na takovou super třídu, že se pořád směju. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.