Jak (ne)zaujmout holku

13. června 2018 v 19:15 | van Filuta |  Vnímat skutečnost skutečností
Nuže, po nápadu doplnit celý příběh k básničce o školních milencích a dosti detailním rozepsání mého nevyvedeného "rande" (či jak to nazvat), jsem si vzpomněla i na pár dalších nápadníků, co se mi kdysi motali (nebo dokonce ještě stále motají!) do života.
Pak je tu také fakt, že než jsem psala nové fakty o své osobě, pročetla jsem si ty původní. A právě v nich jsem našla bod, který prohlašuje: "Lepí se na mě samí stejní kluci. Všechny bych nejradši poslala do háje."
Zajisté už chápete, kam tímto mířím...
Což tak udělat si malou rekapitulaci vskutku bizarních pokusů borců udělat na mě dojem?
Varování - Místy se může vyskytovat nevhodná tématika!


1. Jsem ten největší proutník v okolí. Chceš se mnou chodit? <3
Jedna z mých bývalých spolužaček ze základky se mi snad za něco chtěla pomstít nebo fakt nevím...
Když jsem nastupovala na střední, seznámila mě s klukem, který šel na stejnou školu, jen jiný obor.
Byla jsem s ním poprvé venku a on mi vykládal o tom, jak po něm touží hned několik holek, ale nemůže se rozhodnout, na kterou má zrovna chuť. Ano, ač je to k neuvěření, přesně toto mi pověděl.
Večer mě vzal k sobě domů, kde neustále nadával na mladšího bratra, že mu prohrabává věci a kondomy nafukuje jako balonky. Ten kluk měl tehdy devět, určitě z toho měl rozum...
Cestou na zastávku po mně vyjel. Ukradnul mi moji první pusu, což jsem mu stále neodpustila, a skončil s rudou tváří, protože jsem mu vlepila facku.
PS: I taťka o tomto borci pronesl: "To je ale idiot."

2. Miluji svůj trolejbus až za hrob! <3
Nejspíš tento příběh znovu rozebírat nemusím, pokud jste četli celý článek o něm, ale pro jistotu jej zopakuji.
Seznámili jsme se přes Facebook. Našel si mě pomocí seznamů tříd na školních stránkách.
Pozval mě ven a já se ho sice na první pohled lekla, ale řekla si, že třeba bude fajn. Dala jsem mu šanci, kterou ale totálně prokoučoval.
Jako správný gentleman mě po dni venku a v kavárně šel doprovodit na zastávku, jenže tam mi začal do detailu popisovat jeden určitý trolejbus a pak dodal, že je jeho nejoblíbenější a vždy má lepší den, když s ním ráno jede do školy.
Nedivila bych se, kdyby právě teď svůj oblíbený trolejbus někde objímal.

3. Nechceš mít silnici na hlavě? Určitě by ti moc slušela. <3
Tehdy jsem měla nově konečky vlasů nabarvené na fialovo, když jsem s tímto frajerem byla venku.
Seděli jsme na patníku u cesty ke garážím sídliště a dávali si pauzu při naší procházce, když se mě zeptal, jestli náhodou nechci vlasy celé v jedné zářivé barvě.
Jako vždy jsem odpověděla, že nechci, protože zářivý melír je pro spestření, ale celá hlava v modré vypadá strašně. Hlavně melíru se zbavím spíš než celé barevné hlavy, pokud by mě omrzel.
"Ale já myslel třeba celé černé."
"Ne, díky. Mám svou přírodní barvu vlasů ráda."
"A pak si je rozdělit bílým pruhem jak na silnici," pokračoval dál ve svém nápadu.
Kámo, právě jsi kápnul na mé nejtajnější přání! Odkašlávání... Už se můžu jít oběsit?

4. Ty máš teda hřívu! Jak můj oblíbený poník! <3
Tentokrát se zmíním o Ponym, kterého jste dost možná už někdy postřehli v hláškách. Toto mohutné individuum bylo se mnou ve stejné třídě celý prvák a čtvrt roku druháku. V prváku ve fyzice dokonce sedával vedle mě, což, věřte nebo ne, nebylo zrovna příjemné, když Pony má oficiálně papíry na hlavu. Stačilo párkrát vidět, čeho je v záchvatu jeho přehnané agresivity schopný, a radši jsem se kolem něj plížila tiše jako myška.
Jediná věc, co Ponyho uklidňovala, bylo sledování My little pony. Dokonce s sebou nosil každý den malou figurku některého z poníků a nechával si ji položenou na lavici. Údajně pro štěstí.
Jednou tak měl poníka před sebou i ve fyzice a já v dobrém rozmaru, protože jsem poníky párkrát viděla, pronesla: "Jé, Fluttershy." Kdo měl vědět, jak velkou chybu jsem v tu chvíli učinila...
Od té chvíle jsem pro něj byla skoro jako bohyně. Třešínka na dortu přišla ve chvíli, kdy za mnou přišel na zastávce a pronesl, že mám úžasnou barvu vlasů. Stejnou hřívu má totiž i jeho nejoblíbenější poník. Chvilku mi vykládal o svém oblíbeci, chvilku obdivoval moje pačesy, až se mě nakonec zeptal: "Nechtěla bys někdy přijít na sraz fanoušků poníků?"
Ne, nechtěla. Díky bohu jsem nesouhlasila, protože asi dva měsíce na to jsem tuto podivuhodnou skupinku postřehla v nákupáku. A opravdu mě nelákalo být celý den ve společnosti dvojčat s růžovými vílími křídly na zádech a čelenkami s ušima a jednorožčím rohem, vždy děsivým Ponym a metalistou s duhovou parukou a tričkem s poníkem hlásajícím "Poníci nebo smrt!"

5. Nechtěla bys adoptovat úchyla? <3
Člověk, u kterého si občas říkám, jestli jsem udělala dobře, když jsem s ním obnovila kontakt. On je to totiž doslova slon v porcelánu, alespoň co se týče ženských.
Pamatovala jsem si ho podle jména jako spolužáka ze základky, který ale přestoupil na jinou školu už ve 3. třídě. Zkusila jsem ho oslovit, abych zjistila, jestli si i on pamatuje mě.
Pamatoval. Dokonce byl překvapený, že jsem si ho všimla a nebála se ozvat. Skoro ihned jsem se dozvěděla, že se s ním žádná holka nebaví. A taky jsem kvůli tomu schytala sadu úchylných slohovek, ve kterých se stále objevovaly kecy typu: "Zatáhnu tě na temné místo a tam si spolu užijeme, že na to nikdy nezapomeneš."
Vždycky mě přesvědčoval, že nemůžu popřít, že se mi to líbí a toužím po něm. Já se ale musela smát, jak si mou pomocí snaží zvýšit sebevědomí.

6. Střed vesmíru jsem já, já, já a zase já, takže mě prostě musíš milovat! <3
Táák... Právě se dostáváme k jednomu z mých bývalých.
Všechno se zdálo super, ale pak přišla spolužačka ze základky s tím, že ho zná a je to děvkař. Nevěděla jsem, jestli jí věřit, tak jsem zhodnotila, že si udělám názor sama.
Musím uznat, že z mnoha zkušeností už nejspíš dobře věděl, jak skrýt své nijak neobvyklé zálety. V podstatě ho až omylem napráskal House, když mi vykládal, jak spolu byli pařit.
Můj bývalý mi na svou obhajobu následně řekl, že to jsou jen bokovky a miluje jen mě. Akorát si nebyl jistý, jestli mě k něčemu přesvědčí, tak si potřeboval získat zpět ztracené sebevědomí.

7. Ale moje maminka je lepší než ty! <3
Když už jsem u svých bývalých, rovnou bych zmínila i toho druhého, co říkáte?
Nějakou dobu už jsme spolu chodili. Vždy, když jsem byla u něj doma, vrhala na mě jeho máti strojené úsměvy. Nepracovala a doma se nudila, takže vymýšlela hlouposti jako přehnanou zdravou výživu, vegetariánství a makrobiotika. Nic proti takovým lidem, ale nemám ráda, když mi někdo něco takového vnucuje...
I v tomto případě by mi to bylo upřímně jedno, kdyby mi v jednom kuse nebásnila o jejím úžasném životním stylu. Navíc mi vždy připravila něco ultra zdravého, co vždy vypadalo stejně až na barvu, mělo dost neurčitou konzistenci a chuť se nikdy neměnila. Ona totiž žádná nebyla.
Vždy jsem ze slušnosti ochutnala, ale nikdy tu podivnou hmotu nesnědla, protože to bylo jako přežvykovat papír. Ale i ten by chutnal líp!
Můj názor na "jídlo" bývalý přítel ještě jakž takž bral, ale stačilo jedno, klidně i neurčité, rýpnutí do zdravé výživy, už bylo zle. Až jsem se nakonec dozvěděla, že jsem strašná nevděčnice a nikdy nebudu tak skvělá jako jeho máti.
Tak ať si ji sežere, maminčák jeden! Vždyť i ona proklínala mě, že jsem se opovážila krást jí syna...

8. Umím skvěle líbat. Chceš se přiučit? <3
Seděla jsem spolu s jedním klukem na lavičce u skoro zapomenutého dětského hřiště, kde se běžně schází podezřelí výrostci, aby se předváděli.
Zrovna jsem poslouchala, jak mi vykládá o bývalém spolužákovi, kterého jsme cestou k hřišti potkali a já zjistila, že se ti dva znají. Náhle však z ničeho nic přeskočil na úplně jiné téma.
"Kolik kluků už jsi líbala?"
"Cože?"
"Já jen, že mě jsi ještě nezkoušela. Ani nevíš, o co přicházíš..." dodal a naklonil se ke mně v pokusu políbit mě.
Vystřelila jsem jako raketa pryč z lavičky a chlámala se, když s našpulenými rty a zavřenýma očima na lavičce přepadnul.

9. Ségra, chci s tebou chodit. <3
Tomu říkám historie. Řízek byl první kluk, který za mnou běhal. Tedy ve chvíli, kdy ho poslala do háje spolužačka.
Když běhal za ní, chtěl ode mě pomoc, abych mu Lachtan dohodila. Říkal mi, že jsem pro něho jako "sestra."
Když ho Lachtan poslala k šípku, nabaloval zase mě.
A tak, střídavě jasno, střídavě oblačno, se jeho "ségra,chci tě," točilo v začarovaném kruhu celé dva roky, dokud jsem neodešla na střední.

10. Promiň, ale právě jsem zjistil, že jsem na kluky (verze první). <3
V rámci procházky jsme procházeli po násypu na poli kolem oploceného cvičáku pro psy, kam jsem jednu dobu chodila s Ťapem v pokusu naučit ji agility. Ne, rezek je zdechloň obecný a opravdu se na to nehodí.
Můj společník si ze mě chvilku utahoval, že mě z násypu hodí dolů, když se mě zeptal na mou slabost pro počítačové hry a pak podotknul, že jsem snad větší gamerka jak on. Což, musím uznat, od něj bylo pěkné.
Hned na to mi drbnul do kšiltovky, kterou jsem si stínila na brýle, abych něco přes ostré slunce viděla.
"Deptáš mě," pronesl.
"Prosím?" nechápala jsem.
"Ty jsi víc kluk než já. Nemáš náhodou tajemství jak profi společnice v Thajsku?"

11. Promiň, ale právě jsem zjistil, že jsem na kluky (verze druhá). <3
Opět se vracím k jednomu z mých bývalých. Můžete hádat, který z těch dvou zmíněných to byl.
Dobře, dobře, možná si za to tak trochu můžu sama. Asi mě mělo trknout, že tady něco nehraje, když mi vykládal o silvestrovské párty u kamaráda, kde mu ze srandy vycpali prsa ponožkami, dali blonďatou paruku a nalíčili ho. On se totiž přiznal, že se sám sobě jako ženská líbil.
O pár měsíců později mě doprovázel domů a na zastávce autobusu (ano, už zase - slyšela jsem, že jsem zastávkofilka) mi řekl, že se musí k něčemu přiznat. Zpozorněla jsem a bedlivě poslouchala, když mi beze studu, naopak spíš přímo nadšeně, vykládal, jak se pár dní zpět trochu napil, když byl se svým nejlepším kamarádem večer sednout. Přespával pak u něj.
On se mi normálně musel pochlubit, že se vykousnul se svým nejlepším kamarádem a líbilo se mu to!

A chcete na závěr ještě jeden bizár? Pod body 1, 3, 8 a 10 jsem schovala jednoho a toho samého člověka.

Nevěřím! Fakt jsem ty koníky ještě našla! Dokonce i ty starší verze!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.